Článek - Milevské noviny - celé znění

V Branicích se snaží udržet nejen vysokou kvalitu a produkci mléka

Branice - Zemědělské obchodní družstvo Branice, patří ve svém oboru mezi menší podniky.

Přesto se mu daří a může se pyšnit svými výsledky. Sotva podnik
postavil novou stáj, která odpovídá nejen nevyšším standardům chovu skotu, ale
zlepšilo se i prostředí pro ošetřovatele, už spřádá plány na další výstavbu.
Nejen o tom jsme hovořili s předsedou družstva Bc. Milanem Zelenkou.

Co byste v úvodu
řekl o vašem podniku?

Zemědělské obchodní družstvo Branice se zabývá tradiční
zemědělskou výrobou, máme tedy rostlinnou i živočišnou výrobu. Hospodaříme na
výměře cca 900 ha půdy a v podniku pracuje 23 zaměstnanců.

Na co se zaměřujete
nejvíce?

Snažíme se o vyrovnané hospodaření obou výrob, protože dle
mého názoru jedno bez druhého nemůže dlouhodobě fungovat. Když to zjednoduším,
tak živočišná potřebuje zajistit dostatek kvalitních krmiv, a rostlinná
potřebuje zase pro udržení úrodnosti půd produkci živočišné, například
v podobě hnoje. Jedná se tedy o tradiční způsob zemědělství, kde jsou tyto
dva úseky na sebe navázány a pro udržitelné hospodaření by to tak mělo být.

Máte ještě jiný úsek
výroby?

Ano, je zde ještě úsek mechanizace - dílny. Ten je ale spíše
nákladový než výrobní. Jeho hlavní úlohou je zabezpečení provozu, chodu celého
podniku. K tomuto zajištění máme v areálu dílen opravárenskou halu
pro velké stroje a menší halu se sklady náhradních dílů, včetně olejového
hospodářství a kanceláří provozu.

Mluvil jste o
živočišné výrobě. K tomu patří i areál, ve kterém je chov zvířat. Máte
pouze jeden?

Ano, v současné době máme pouze jeden. Do roku 2015
jsme se zabývali také chovem prasat v Jetěticích. Zde byl tento provoz ale
ukončen, protože byl dlouhodobě ztrátový a abychom udrželi konkurenceschopnost,
tak by nás čekali do chovu prasat vysoké investice. Budovy se nám podařilo
prodat novému vlastníkovi a tak areál nezůstal opuštěný, za což jsme rádi.

Myslíte si, že se
chov prasat někdy v budoucnu vrátí?

Myslím si, že za současných podmínek se to asi nestane.
Nejedná se pouze o výslednou výkupní cenu, ale i o obchodní tlaky z celého
světa. Když pomineme obchodní praktiky, kdy se dle mého názoru valí do
republiky zboží z nadprodukce ostatních zemí za dumpingové ceny, tak je
tady ještě druhý problém a to jsou nemoci. Tím myslím například šíření
afrického moru prasat. To totiž sebou nese velice vysoké nároky na podniky,
které se chovem prasat ještě zabývají, zejména ve smyslu přísného dodržování
zoohygienických podmínek chovu.

Poté jste začali
ještě více podporovat chov skotu. Jak jste na tom v současné době?

V současné době se zabýváme pouze chovem mléčného
skotu. Chováme český červenostrakatý skot, s denní dodávkou okolo 6.000 l
mléka, té nejvyšší kvality. Jsme držitelé certifikátů Q CZ, produkce mléka bez
používání glyfosátu - Roundapu - v rostlinné výrobě a produkce mléka bez
GMO - geneticky modifikované organizmy -

Co říkáte ceně mléka?

Výkupní cena mléka je v současné době stabilizovaná a
pohybuje se okolo 9 Kč. Ale takové ceny dosahujeme zejména za dodržování
pravidel na základě pravidelných kontrol spojených s výše uvedenými
certifikáty.

Dá se na výrobě nějak
ušetřit?

Ano, například loni jsme instalovali nové elektricky úspornější
chladící zařízení a nový tank na mléko. U krmiv to tak jednoduše nejde. Zde
stále optimalizujeme náklady na výrobu. Kráva není stroj, ale živé zvíře a
prudká změna v krmné dávce by mohla mít následky ve snížení užitkovosti a
v neposlední řadě i zhoršení zdravotního stavu. To jsou záležitosti, se
kterými bychom si nechtěli zahrávat a tak raději objektivně aktualizujeme
složení krmné dávky z pohledu ceny a výkonu.

Mohou podle vás
zemědělské podniky pracovat bez dotací?

Ne, nemohou. Řeknu to pokud možno jednoduše. Je to tak, že
zemědělství když by bylo bez dotací, tak by to muselo být ale globálně po celém
světě, protože kdyby čeští zemědělci přišly o tuto formu podpory, tak by to
výrazně ohrozilo konkurenceschopnost ostatnímu světu, ať se bavíme o Evropě
nebo Americe či Asii nebo Africe.  Další
z priorit dotací, je udržení produkce všeho co si umíme vypěstovat nebo
vychovat - takzvaná soběstačnost, potravinová soběstačnost státu a tím spojené
ceny potravin v rozumné míře. Ano můžeme vše dovézt, pokud a dokud je odkud.
Ono řízek s banánovou kaší taky nezní špatně. Každý stát na světě svým
způsobem musí dotovat zemědělce, kteří tu jsou nejen pro udržování krajiny, ale
hlavně je jejich úkolem zajistit dostatek potravin.  Je to teď krásně vidět, jak vyplývá na povrch
rovnost všech farmářů, kdy němečtí nebo francouzští zemědělci stávkují kvůli
omezování používání pesticidů - postřiků, hlavně glyfosátu - Roundapu - či
omezení používání průmyslových hnojiv. Považuji za velice důležité zde
zdůraznit, že český farmář má daleko, daleko přísnější pravidla pro používání
pesticidů a hnojiv, která platí již několik let. Ano za dodržování zásad, které
nás v tomto limitují, jsou nějaké kompenzace, ale aby na ně zemědělec
dosáhl, tak musí splnit mnoho požadavků. Abych to shrnul. Dotace slouží
k vyrovnání se konkurenci z celého světa, a neplatí to jenom o
zemědělství, vždyť nemalé podpory - dotace čerpají i průmyslové podniky, obce
atd.

Jak to máte
s pronajímáním půdy? Jsou lidé ochotni ji půjčovat?

Náš zemědělský podnik, stejně jako většina podniků,
hospodaří z větší části na pronajaté půdě. Přístupem ke svěřeným pozemkům,
se snažíme o trvale udržitelné hospodaření. Půda je náš základní zdroj a tak
k tomu také přistupujeme. Když ji nebudeme mít, tak nebudeme chovat
zvířata a nebudeme moci zaměstnávat lidi. Velice si vážím, když se nás majitelé
pozemků rozhodnou oslovit a nabídnout nám své pozemky k prodeji nebo pronájmu,
dnes pachtu. S každým se snažíme domluvit, protože mi nejsme překupníci,
mi na půdě skutečně hospodaříme.

Jak jste na tom se
zaměstnanci. Daří se vám obnova? Mají mladí lidé ochotu pracovat
v zemědělství?

Zatím jsme na tom dobře. Daří se nám udržet potřebný stav
zaměstnanců, abychom zajistili výrobu.

 Spolupracujete také se střední školou v Milevsku. V čem tato
spolupráce spočívá?

Náš podnik je otevřený spolupráci nejen střední škole v Milevsku,
tak i ostatním školám. Měli jsme tady zájemce a vykonavatele praxe ze
zemědělské školy Písek i zemědělské školy Tábor. Byli jsme ale také osloveni
studenty z vysoké školy zemědělské v Praze. Jsem rád, když na nás studenti
nebo i učitelé praxe obrátí, a my mu můžeme vyjít vstříc. Zatím se nám nestalo,
že bychom nějaké zájemce odmítly. Zvláště v dnešní době si osobně velice
vážím toho, když se někdo najde, kdo by chtěl pracovat v zemědělství. I
když je to trochu opomíjený obor, ale je třeba připomenout, že bez zemědělství
- produkce potravin, bychom tu dnes možná takhle neseděli. Z tohoto
pohledu, je zemědělství dle mého názoru jedna z nejdůležitějších prací na
světě vůbec.

Na závěr se podíváme
na techniku. Daří se vám ji obměňovat?

Co se týká tohoto tématu, tak bychom byli určitě rádi,
kdybychom měli více moderní park techniky a zařízení. V současné době máme
takový ten kmenový stav techniky vcelku vyřešený, i když je stále co doplňovat.
Ono je to třeba vidět i druhým pohledem, investice do techniky se často
pohybují v milionech korun a tak každý nákup nebo pořízení různých
zařízení musí být co nejvíce efektivní. Nejsem zastáncem mít super moderní
stroje na dvoře a super úvěry v bance. Zároveň pokud do něčeho
investujeme, tak to děláme ne, aby to bylo, ale aby to vše fungovalo jak má.

Na závěr bych chtěl využít Vaší návštěvy a týdeníku Milevské
noviny k poděkování všem našim zaměstnancům za jejich obětavou práci.
Protože to jak si podnik stojí, zda dobře či špatně, záleží hlavně na nich.
Nebude-li kvalitní a dostatečná výroba, nebudou prostředky pro další rozvoj
podniku a jen kladné výsledky práce nás všech otevírají cestu pro další
investice do moderních provozů a technologií.